EQUISETOPSIDA - přesličky
Calamites sp. - velikost kmínku 290 mm, odvaly dolu Lazy, stupeň - střední namur/pennsylvanian , spodní části sedlových vrstev, cca 322 - 323 mil. let
Říše: Plantae Haeckel - rostliny, oddělení: Monilophyta - kapradiny, třída: Equisetopsida C. Agardh - přesličky, řád: Equisetales DC. ex Bercht. & J.Presl - přesličkotvaré, čeleď: Calamitaceae †, rod: Calamites Brongniart, 1828 †.
Calamitina goepperti (Ettingshausen) - délka zachovalého kmínku 140 mm, odvaly dolu Lazy, stupeň - střední namur/pennsylvanian , spodní části sedlových vrstev, cca 322 - 323 mil. let
Rod Calamitina Weiss má postranní větve vždy jen na některých článcích a větvené články jsou vždy krátké. Velké kulaté jizvy, nahloučené jedna vedle druhé na občasném článku jsou právě charakteristické pro tento rod kalamitů. Rod zahrnuje mohutnější stefanské a westphalské druhy. Z odvalů dolu Lazy jsme tento druh doposud nezaznamenali.
Mesocalamites sp. inc. - výška 70 mm, odvaly dolu Lazy, stupeň - střední namur/pennsylvanian , spodní části sedlových vrstev, cca 322 - 323 mil. let
Říše: Plantae Haeckel, 1866 - rostliny, oddělení: Monilophyta - kapradiny, třída: Equisetopsida C. Agardh - přesličky, řád: Equisetales DC. ex Bercht. & J. Presl - přesličkotvaré, čeleď: Calamitaceae †, rod: Calamites (Mesocalamites) Hirmer 1927 †.
Sphenophyllum cuneifolium STERNBERG - průměr 21 mm, důl ČSA, Karviná, oddělení - svrchní karbon, stupeň - namur/westphal, sušské vrstvy, cca 320 mil. let
Říše: Plantae Haeckel - rostliny, oddělení: Monilophyta - kapradiny, třída: Equisetopsida C. Agardh - přesličky, řád: Sphenophyllales Seward †, čeleď: Sphenophyllaceae †, rod: Sphenophyllum Brogn. †, druh: Sphenophyllum cuneifolium Sternberg †.
Přesleny této typické popínavé přesličky jsou obvykle tvořeny šesti opak-klínovitými lístky, dlouhými asi 10 mm. Na předním konci jsou rovně uťaty a výrazně ostře zoubkovány. U tohoto druhu je častá heterofylie - lístky celistvé i dřípené, a to různým způsobem: buď jen částečně, hlubším středním zářezem ve dva úkrojky, anebo hlubokými zářezy, dosahujícími téměř až k bázi, v úzké čárkovité vidličnaté úkrojky. Tato dřípená forma bývá označována jako forma saxifragaefolium. Protože je známo několik různých typů fruktifikací a také lístky jsou značně variabilní, je popisovaný druh považován jen za jakýsi hromadný umělý druh, jehož přesnější vymezení není dosud provedeno. To znamená, že má tento druh poměrně značnou variabilitu, u které se předpokládá množství poddruhů. Vyskytují se ve vrstvách sedlových, sušských a doubravských.
Stylocalamites suckowii Brongniart - velikost otisku 210 mm, důl ČSA, Karviná, oddělení - svrchní karbon, stupeň - namur/westphal, sušské vrstvy, cca 320 mil. let
Říše: Plantae Haeckel, 1866 - rostliny, oddělení: Monilophyta - kapradiny, třída: Equisetopsida - přesličky, řád: Equisetales - přesličkotvaré, čeleď: Calamitaceae † = Calamostachyaceae?, rod: Stylocalamites Brongniart, 1828 †, druh: Stylocalamites suckowii Brongniart, 1828 †.
Stylocalamites z řeckého stylo = sloup a kalamos = stéblo. Stylocalamites Brongniart, 1828 † patří do třídy přesličkovitých fosilních rostlin, které se objevily ve svrchním karbonu (westphal), dosáhli svého maximálního rozvoje ve stephanu svrchního karbonu a mizí ve spodním permu (autun). Stylocalamites jsou málo větvené kůlovité kmeny mnoha permokarbonských statných druhů. Respektive větve tato prapřeslička měla, ale vzácně a nepravidelně uspřádané. Druh Stylocalamites suckowii Brongniart, 1828 † má téměř vždy na horním konci žeber, v tzv. nodech dobře vyvinuté kulovité hlízy, které vypadají, jako drobné perličky a což jsou jizvy po listech.
